Fotogalerie - Liberecké pověsti - 26. listopad 2013
tyto otázky a ještě další zajímavosti se dozvěděli žáci pátých tříd v literárně vlastivědném pořadu LIBERECKÉ POVĚSTI. Představení se uskutečnilo v úterý 26. listopadu v prostorách školy.
V napínavých příbězích si žáci vyzkoušeli svou fantazii, postřeh a důvtip. Ale také byli pořadem motivováni k vycházkám do okolí Liberce a k pozorování přírody kolem sebe. A jak se jim pořad líbil, můžete poznat z jejich zpráviček.
Mgr. Světlana Sedláková, tř. uč. 5.A
Dnes jsme byli svědky úžasné prezentace o praprapradědovi nějakého pána. Ten se vsadil, že dojede až k Bezdězu než zakokrhá kohout. Protože byl dědeček chytřejší, tak pořád pobízel čerta, aby zařval. Čert zařval a kohouti začali kokrhat Bylo to velice hezké.
Potom jsme si vyslechli pověst o Kateřině, která byla zlá panovnice. Pocházela z rodu Redernů a teď je prý z ní černá paní na hradu Frýdlant. Potom nám vyprávěli další pověsti o místě zvaném Dračí kámen.
To začalo tak že byl jednou jeden drak a ten byl nad Kateřinkami. Drak se dohodl s obyvateli, že je nechá být pod jednou podmínkou, že vždy na prvního Máje mu dají jednu dívku, která nemá chlapce. Nakonec to byla Dorotka, ale aby to mělo dobrý konec, Dorotce najednou přišel Jeníček a nakonec žila Dorotka z Jeníčkem. Vyprávěly nám to dvě paní, které o tom hodně věděly. Byl jsem rád, že k nám přijely a bylo to moc hezké.
Dominik Knébl, 5.A
Do naší školy přijely dvě paní, které nám vyprávěly Liberecké pověsti. Bylo to zajímavé. Například nám vyprávěly o Kateřině, která se po smrti manžela nastěhovala na zámek Frýdlant. Jednoho dne si chtěla Kateřina z Redernu na někom vylít vztek, tak ji najednou napadla služka. Hlasitě zařvala, kde je můj tyrkysový prsten , služka to slyšela a šla ho pomoci hledat. Kateřina řekla služce, co se mi hrabeš ve věcech?! Kateřině se to nelíbilo, tak zavolala hejtmana, aby zavřel služku do věže. Kateřina měla výhled na věž, po několika dnech služku litovala. Jednu noc přišla veliká bouře, až se Frýdlanský zámek otřásal. Ale služka už ve věži nebyla, pan hejtman ji tam neodvedl, ale vzal si ji k sobě. Po veliké bouři šla služka cestou k zámku a našla spadlý strom. Na stromě bylo hnízdo a v tom hnízdě byl prsten. Tak služka prsten vzala a šla s ním do zámku, aby ho Kateřině dala. A vše dobře skončilo.
Daniela Uxová, 5.A
Dnes 26.11. po první vyučovací hodině u nás byly dvě paní a vyprávěly nám tři pověsti. První pověst byla o čertech, kteří se usadili na Ještědu. Jednou za čerty přišel sedlák a vsadil se s nimi, že dojede k Bezdězu dřív než jeden z čertů. Sázku vyhrál ne rychlostí ale chytrostí. Po této pověsti jsme viděli reportáž praprapraprapravnuka onoho sedláka. Pak jsme si ukazovali zbytky Čertovy brány a Čertovu hlavu. První pověst se mi líbila.
Druhá pověst byla o paní z Frýdlantu-Kateřině z Redernů. Nežila na Frýdlantu celý život. Nastěhovala se tam až po smrti svého manžela. Jednoho dne byla nesmírně nazlobená a chtěla si vztek na někom vylít. Když zjistila, že ztratila prsten, hned to sváděla na služku. Nechala ji zavřít do věže, ale hejtman ji měl rád a tak porušil rozkaz a propustil ji. V noci byla bouře a vyvracela stromy. Když šla služka za svou paní, na jednom stromě bylo spadlé stračí hnízdo a v něm prsten paní Kateřiny. Služka ho odnesla zpátky a dál sloužila Kateřině. Pak následoval kvíz, ve kterém jsem ze sedmi bodů získal jen šest. Druhá pověst také byla hezká.
A nakonec pověst o drakovi, který se usadil na Dračím kameni u Kateřinek. Se správcem Kateřinek ujednal smlouvu, že každý rok mu dají jednu dívku jako oběť. Starý posel každý rok sbíral lístky se jménem dívek z vesnice. Vždy je dal do prohlubně na Dračím kameni. Jednou byla vybrána myslivcova dcera Dorotka a měla být obětována. Nakonec ji zachránil Jeník, který zlého draka přemohl a zabil. Pak jsme si vyluštili dračí kvíz, ve kterém jsem získal všech sedm bodů.
Martin Coufal, 5.A
Zpět na seznam fotogalerií