Aktuality - Výstup na Ještěd 30.4.
20. 5. 2011
Již se stalo tradicí, že se ke konci dubna sejdou děti, rodiče, učitelé a přátelé školy na společnou turistickou vycházku do jarní přírody. Cílem je dominanta města – Ještěd. Letošní ročník vyšel přesně na Čarodějnice, proto se na horský výstup vydali někteří účastníci v maskách.
Výstupu se zúčastnilo celkem 215 dvounohých turistů, navíc 9 psů a dokonce jedna příslušnice kočičího plemene. Někteří malí výletníci měli výhodu vlastních dopravních prostředků – kočárků. Počasí bylo jen trochu aprílové a tak dobrou náladu účastníkům nepokazil ani občasný drobný déšť.
Organizátorka tradiční školní akce paní učitelka Lenka Zikmundová výstup zhodnotila: „Těší nás, že dubnový výstup na Ještěd přilákal tak vysoký počet rodičů a žáků naší školy. Svědčí to o jejich kladném vztahu k naší škole i o ochotě něco udělat pro své tělo. Každý z účastníků si najde takovou trasu, která vyhovuje jeho kondici. Někteří sportovci volí sice nejkratší, ale nejprudší cestu pod lanovou dráhou, aby zdolali Ještěd co nejrychleji, my ostatní se řídíme heslem „co se vleče, neuteče“ a spíše si cestou užíváme krásu ještědské přírody. Nakonec jsme se ale všichni sešli šťastně na vrcholu.“
Letošní větrné počasí donutilo dvě stovky „horošlapů“ opustit vrchol Ještědu předčasně po krátkém občerstvení. Vyhlašování nejkrásnějších čarodějnic a dalších svérázných soutěžních kategorií se proto odehrálo u chaty Na pláních, kde se zástup účastníků ještědského výšlapu zastavil na zpáteční cestě. Odsud už většina žáků a jejich rodičů pospíchala nejkratší cestou domů, aby se stihli připravit na čarodějný večer.
V soutěžní čarodějné kategorii byli vyhlášeni tito čarodějové a čarodějnice: 1. místo - Lukáš Mejsl z 1.A, 2. místo - paní Nikola Nekvindová a 3. místo - Sandra Strnadová ze 7.A. Ocenění za "nejkrásnější pokrývku hlavy" získali Lucka Kyselová z 3.A a Martin Kučera z 2.a se svým originálním velikonočním kloboukem. Za favority v této kategorii tipovala na startu odborná komise Láďu a Karla z tatranské expedice. Ti však nedorazili na vrchol Ještědu, poněvadž podlehli příliš svižnému tempu, které nasadili v prvních pěti metrech trasy.
Ještěd nám opět ukázal svu přísnou a neúprosnou tvář a vybral si svou daň v podobě ztrát (naštěstí ne na životech). Již byla zmíněna nešťastná tatranská expedice, která během tréninkového kondičního výstupu přišla o dva své lídry a to jistě přidělá další vrásky na tváři náčelníkovi expedice Veldovi. Dvě maminky z první a druhé třídy se nám ztratily i s dětmi někde v prostoru mezi Ještědem a Pláněmi. Vrtulník s termovizí a záchranáře se psy nebylo třeba volat. Nakonec nalezli cílový bod, kde na ně trpělivě čekal Kubík s tatínkem. Kamil Mejsnar a Nikolas Mazánek při návratu z Plání sešli z cesty, za což jim bylo odměnou svezení v autě pana ředitele a vynadání od třídních učitelů.
I přes drobné komplikace se účastníkům výstup líbil, o čemž svědčila i nejčastěji pokládaná otázka v cíli: "Půjdeme za rok zase?"
No tak holky a kluci, mámy a tátové, učitelky a učitelé, kamarádi, psi, kočky, babičky a dědové... PŮJDEME ZA ROK ZASE?
